Jak u nás probíhaly čarodějnice?

Píšu to sem docela pozdě, já vím. Hodně práce, málo času, zřejmě to taky znáte. Každopádně jsme se rozhodli, že letos ty čarodějnice oslavíme s našimi přáteli a rovnou zahrneme i testování Tatranských čajů.

Vydali jsme se tedy s mužem na menší nákup potravin do města a mezi lihovinami nám padl do oka 57% Tatran s příchutí šípku a rakytníku. Hned jsme i po cestě domů nabrali našeho kamaráda.

Doma už čekala moje sestra s kamarádkou, další kamarádka a sestřin muž byli na cestě. Ideální čas na první ochutnávku, do které jsme zahnrnuli i našeho taťku.

A jak tenhle Tatran hodnotím? Rozhodně lepší jak ta 67. Je o něco slabší, tak mi už tolik nerval dekl, chuť byla překvapivě taky příjemná.

No a pak se muž skamarádem rozhodli, že vymyslí super drink (na to jsou oni dva experti, hlavně teda můj muž). Vzali frťana, nalili do půlky Tatran a zbytek dolili pivem. Jelikož se v naší komunitě pije zásadně Kozel jedenáctka, nazvali to Tatranská koza. Ale ono to chutnalo dobře. Samozřejmě to testovali i s tím jablečným, ale do toho jsem nešla. Chci, aby moje hrdlo ještě chvíli vydrželo :D

Pak jsme se rozhodli, že se půjdeme mrknout, jak probíhá naše tradiční pálení ve vsi na hřišti. Hned nás odchytávali sousedi, každý si s námi chtěl podívat a najednou nám v rukách přistály panáky nějaké podezřele růžové tekutiny.

"Vsadím se, že tohle jste ještě nikdy nepili," řekla s šibalským úsměvem moje babička a tím samým si s námi přiťukla.

Čichla jsem k tomu. Něco mi to připomínalo, ale nemohla jsem si vzpomenout, co přesně. Kopla jsem ho do sebe a nestačila se divit. Hořelo mi snad celé tělo, babička se smála. "Dobrá, co?"

Jo, výborná. Na dezinfekci vnitřností ideální. Nepřišla mi až tak silná, co se týče voltů, ale měla hodně pálivou chuť. Co to sakra je?

"To se zeptejte mýho manžela," smála se sousedka "to pálil on."

Tenhle soused je známý tím, že při výrobě svých destilátů rád experimentuje. Sice jsem od něj už pár věcí v minulosti ochutnala, ale tuhle růžovou lávu ještě ne. No a když jsme ho odchytili, prozradil nám svoje tajemství, použil při výrobě čili.

Běželi jsme to spláchnout do naší hospůdky, chvíli poseděli, pokecali, pak mi volala sestra, že už dorazila druhá kamarádka i švagr. Tak jsme zase běželi domů.

Potom už si jenom matně pamatuji, že jsme dali ještě pivo a já šla spát. Jak poslední dobou tvrdý vůbec nepiju, těhle pár ochutnávek mě hodně zmohlo :D

Nakonec jsme pálili akorát tak sami sebe tím růžovým dryákem od souseda, nábytek jsme zase nepostavili, ráno se vzbudili se zabláceným oblečením z těch našich cest za dobrodružstvím (počasí bohužel zase moc nepřálo), ale na druhou stranu zase máme na co vzpomínat a hlavně máme recept na nový drink. A vy ostatní si z nás rozhodně neberte příklad, my jsme totiž fakt hovada :D